Bdlím s rodiči a sestrou anou na alé traně. Usedl jsem na nejblií lavčku a prohlédl jsem si nejbáječnější nále svého života. Na jedné alostranských ulc ležel sodou okolností erudov ovídky alostranské. Jaoli to blo podivné, odjakživa jsem k tomuto velkánovi eské lteratury, k vtečnému anu erudov, pociťoval slnou nákloost. Mám konečně knihu život byl neodmslitelně spjat s mm rodištěm. A teď mám v rukou to nejceější - erudov ovídky alostranské! Bl to nále, jímž jsem bl naprosto okouzlen.